pierre.cz

Ačkoliv jsem si včera půjčil půlku knihovny, nenašel jsem sílu dnes uvařit nic systematicky organizovného. Proto jsem vyšel opět ze svého fondu studentských receptů a udělal si takový odlehčený kuřecí hamburger. Asi by na nich nebylo nic tak kalorického, kdybych nesežral 3 :-)

Navíc a to se stydím jsem nenašel sílu si dnes zaběhat. Jsem špindíra vím, ale vyměnil jsem absenci sportu za udržení odstupu od alkoholu (ikdyž dneska co se dělo v práci bych si panáka zasloužil). Zítra se musí zadařit a já si půjdu snad opět zaběhat.

Vím, že většina posledních příspěvků se točí kolem jídla. Ovšem správná životospráva je věc ve které mám nějvětší rezervy. Ovšem jaksi taksi mi došly nápady a recepty co mohu vařit. A kupovat hotové jídlo, to je cesta do pekel.

Takže řešení je jasné! Kuchařka! Zašel jsem do knihkupectví našel si kuchařku, která měla dostatečně hodně obrázků a dostatečně málo ingrediencí na to, abych pokrmy dokázal uvařit i já, ztělesnění kulinářského truhlíka. Moje radost ovšem vyprchala ve chvíli, kdy jsem si přečetl cenovku. FFS! S takovými cenami by měli k těm kuchařkám dodávat i kuchaře.

Co dál? Hurá do veřejné knihovny! Po zaplacení vstupního poplatku u více (na začátku) – méně (ke konci) protivné babce u přepážky, jsem se odhodlal u místního terminálu najít nějaké volné výtisky. Místní pražský systém je natolik sotisfikovaný, že jsem potřeboval radu dalších (výrazně příjemnějších) žen, abych dokázal získat přístup k vysněným knihám.

Takže teď sedím a čučím na hromádku knih. Už se těším na nějaký dobrý pamls.

Po včerejším vařícím fiasku, který jsem ještě dnes dojídal v práci k obědu, jsem se rozhodl znovuzískat čest. Koupil jsem losos v Makru, kde mne 600g stálo 150Kč, což je sympatická cena. K tomu jsem koupil zmraženou mexickou zeleninovou směs. Losos jsem hodil do trouby a ke konci jsem ho polil svojí tajnou hořčično-medovo-česnekovou zálivkou. Na pánvi jsem opekl zeleninu a voi-lá. Výsledek byl bájový. Minimálně Bára si mlaskala štěstím.

Nicméně před mým kuchařským veledílem jsem se byl proběhnout na 4 km na své oblíbené trase podél Labe. Bára vedle mne jela na kole a různě mne motivovala a celkově to bylo fajné. Trasu dávám na inspiraci.

Tak jo. Dle minulého příspěvku jsem si koupil suroviny a opeču si kuře s mixem zeleniny (lilek, cibule, dva druhy papriky, žampióny). Vše nakrájené na kostičky. Jenže ouha. Zelenina se mi nevešla pořádně do pánve a čučela ze všech stran.

„Tak takhle to teda moc neopeču a budu to jíst syrové!“ problesklo mi hlavou. V záchvatu demence jsem to všechno zalil vodou a defakto z toho na krátkou chvíli udělal takové řídké lečo.

„Co s tím?“ říkám si když první vlna adrenalinu odplula a já zjistil co jsem to vykonil. Jediné rozumné řešení, které mi přišlo rozumné bylo nechat vodu vypařit. Tak čekám a čekám a než jsem se dočkal, tak z leča byl takové cosi.

Dle obrázku je jasně vidět, že vzhled je tristní, avšak chuť docela ušla. Nicméně poučení je jasné. Příště dle nějaké kuchařky a především lépe! :-)

Již déle jsem přemýšlel kam se svými triatlonovými pokusy směřuji. Proč se neustále hlásím na triatlony a snažím se ze všech sil nebýt poslední. Jaké zvrhlé potěšení získám z toho, že porazím alespoň jednoho soutěžícího. A zjistil jsem, že chci více.

Chci dělat triatlony na lepší úrovni a pro to je nutné mít nějaký cíl, ke kterému bych chtěl vzhlížet. A jelikož je to triatlon a čem tu mluvíme, je jasné, že existuje jen jedna meta (nebo respektive mekka) a to Ironman na Havaji (3,86km plavání, 185km kolo, a maraton).

Je jasné, že cesta to není na jeden den, měsíc, rok. Ale postupně bych se k tomu chtěl dopracovat. Časem.

Nicméně prvním krokem je definování pravidel:

1) Omezení alkoholu – je toho opravdu poslední dobou dost, takže tohle je první a důležitý krok. Zatím si dávám limit dva alkoholické dny v měsíci

2) Zlepšení stravovacích návyků – chtěl bych se naučit lépe jíst. Tohle bude zřejmě největší problém, protože je to něco s čím bojuji celý život.

3) Zapracování na vytrvalosti – tuto sezónu jsem mákl na své fyzičce, ale je to pořád prd. Ne na rychlosti, na vytrvalosti. Tréningy jsou hrozná nuda, ale je to potřeba, protože je to základ.

Samozřejmě další věci budou následovat, ale myslím si, že tímto je dobré začít.