pierre.cz

V lesíku za Chrudimí je malebná hospůdka nazvaná Monaco. V této hospůdce dlí hodný děda, který každý měsíc organizuje závod Malá cena Monaca. Jelikož zmíněný děda není náročný a zároveň milosrdný k prostému lidu, cena za účast je symbolická (20Kč), proto každý měsíc se švarný princ Petr snaží tohoto věhlasného závodu účastnit.

I tento víkend se zadařilo. Počasí bylo krásné a nálada bájová. Sice jsem chvíli po startu rozhýbával nohy po 4denním pařebním zátahu, ale nakonec jsem sice nedoběhl do hodiny, jak moje předsevzetí znělo, ale nedoběhl jsem poslední, což je fajn. Po běhu jeden cideřík a vše bylo v pořádku.

Celý minulý rok jsem chodil do báječné a v mých očích naprosto luxusní posilovny na Brumlovce. „Zvýhodněná“ cena pro zaměstnance O2 ve výši 2500 Kč byla i tak dost vysoká, ale služby prostě stály za to. Ovšem to se změnilo s mým přechodem na částečný úvazek. V práci nyní trávím jen tři dny v týdnu a je třeba hledat něco nového v okolí mého bytu (nebo alespoň na půl cesty z práce).

Dnes jsem proto byl na trial vstupu do Pure JATOMI posilovně v Palladiu (pro nepražáky naproti Kotvě, pro ekonomy kousek od ČNB :-) Na obrázcích vypadá posilka (nebo nově jak se říká fitness) obrovsky, ale v realitě je naměstnaná v malém prostoru (což není zase nic proti ničemu). Obsluha fajnová a ochotná. Chlapík s přezdívkou David mi ukázal co, jak a kde a já mohl se nerušeně věnovat cvíču.

Co mě ovšem překvapilo (a asi bylo dáno i časem), že v posilovně bylo více osobních trenérů než cvičenců, takže si člověk připadal trochu nepatřičně. Nicméně zkusil jsem si nějaké hromadné cvičení nazvané „Pekáč buchet“ nebo podobně, což bylo 15minutové intenzivní cvičení na břicho. Opět trenér super a já až na bolest zad (což vychází zřejmě z mého až trestuhodně oslabeného břišního svalstva) jsem to také nějak přežil.

Po tréningu jsem nastoupil na místní saunu. Saunu mám rád a nebojím se pořádného poceníčka. Ovšem místní sauna byla nastavená docela mírně, takže jsem se tam různě povaloval a málem usnul. Výhoda byla, že jsem tam byl po celou dobu sám a tedy měl klid a soukromí. Co mě ovšem nepříjemně překvapilo, byla absence relax zóny, kde by se člověk po sauně rozvalil a užíval si posauní bájo. Plus sprchy jsou OK, ale místní proud vody na ochlazení po saunění prostě nestačí.

Celkově ovšem lze říci, že posilovna výborná (vybavením), personál také dobrý, ovšem sauna bída. Jdeme tedy dál.

V posledních dnech jsem dost polevil ve stravování a tréningu. Pizza a další hříšné věci ve mně mizely a bál jsem se, že spadnu do starých kolejí. Ovšem řekl jsem si Petře, tvoe, takhle se na Hawai nedostaneš.

Proto v sobotu jsem opět najel na sportovní režim, kdy jsme před obědem dali Ultimate freesbee zápas (ikdyž jen 3vs3), ve kterém jsme běhali za lítající plackou jako šílenci. A večer jsme jelik na NightRun v Praze. Povinnou výbavu tvořila svítilna, jinak nikoho nepustili na start. Pro jistotu jsem si tedy vzal dvě a při přesunu do tramvaje jsem obě nechal v autě. Dement. Tak nic no, šel jsem po registraci do stánku se svítilnama a koupil si naprosto legendární svítící berušku. A hned jsem se stal hvězdou večera :-)

Nicméně běh dobrý, akorád tam bylo šílené převýšení, tak jsme to tam všichni horko těžko vydejchávali. Zajímavý byl fail na startu, kde jim vypadla elektrika a na nás se zřítili takové ty nafukovací brány. Trochu jsem opět polevil v občerstvovacím stánku v cíli, ale po těch kopcích to bylo zasloužené osvěžení.

Po odpočinkovém víkendu je třeba se opět vrátit k tréningu a nastavenému životnímu stylu. V pondělí jsem si ukuchtil dobroučké kuře s fazolemi a rýží. Povedlo se mi navařit toho tolik, že jsem to měl i následující den (obohacený o čerstvé rajčátka) a budu to mít i zítra k obědu.

Nicméně kromě pořádného jídla jsem si šel dnes zaběhat podél labe. Trasa je to velmi pěkná a tak jsem si to docela užil. Trasa měla kolem 8,5 km, tak jsem si i potrénoval na sobotní desítkou v podobě nočního běhu Prahou.

Takže víceméně paráda :-)

Nedá se nic dělat, člověk potřebuje někdy vypnout. A proto v rámci svého režimu jsem si povolil dvě alkoholické akce za měsíc. Jedna z těchto akcí se konala v pátek. Bylo to výjezdní zasedání Pardubického Back officu, kam jsem byl pozván jakož to host.

Bylo to bájové. Přes den aktivity, u kterých se ve mně opět probudila přirozená soutěživost natolik intenzivně až si říkám jestli zbytek týmu se mnou ještě někdy bude mluvit. Nicméně JÁ jsem si to velice užil :-)

No a večer se pařilo a koupalo v bazénu a další bláznoviny, které nejsou určeny pro veřejné prostředí. Každopádně zítra zase zdravě a aktivně.